Ti starší, zčásti na hraně (ne)svéprávnosti, měli často málo informací, prostě věřili pobídce lékaře, aniž by si mohli utvořit vlastní názor. Ti mladší brousí po internetu, najdou si i věrohodné úřední zdroje (v západ. zemích se kolem vakcín tolik nemlží), přes jednostrannou českou očkovací masáž se např. u EMA (ema.europa.eu) doví, že u všech vakcín jsou místy závažné příhody, i u Pfizer vakcíny se mj. šetří případy myokarditidy (zvláště u mladších mužů). Nepatřím ani k nekritickým vyznavačům očkování, ale ani k zásadním odpůrcům, vycházím výlučně z nezávislejších informací. Měl jste slyšet rakouskou lékařku a političku D. Belakowitsch v jejich Národní radě: řekla kancléři Kurzovi pěkně od plic, co si myslí značná část Rakušanů - tyto vakcíny jsou moc urychlené, s nejistou účinností a s problematic. nežádoucími účinky (resp. rizika nejsou dostatečně ověřena). Politička spadá do FPÖ, kterou bych já nevolila, ale budu vědět, proč té straně víc občanů dá hlas. Kdyby politikům šlo skutečně o zdraví lidí, pak by vedle vakcín taky objektivně hodnotili vědec. studie, které prokazují spolehlivější (12měsíční) imunitu po prodělání covidu, Rakušanka odkázala na innsbruckou, česká vznikla v Brně se stejným výsledkem. Na MZ ČR jde především o byznys.

Očkování proti covidu nepoužívá oslabený vir. V případě vakcín proti onemocnění COVID-19 je takovým virem nejčastěji adenovirus, který je upraven a slouží jako vektor potřebné genetické informace. Geneticky upravený adenovirus se dostane do buněk, které pak na základě vnesené genetické informace produkují proteiny koronaviru. Jako reakci na tyto proteiny začne tělo generovat bezpečnou imunitní odpověď. Nevzniká tedy onemocnění, ale je stimulována imunitní odpověď, která v ideálním případě chrání příjemce před budoucími setkáními se skutečným virem.U těchto vakcín je využívána uměle nasyntetizovaná DNA (deoxyribonukleová kyselina) nebo RNA (ribonukleová kyselina), podle nichž si organismus sám vytvoří příslušné proteiny původce choroby a na tyto proteiny pak vzniká bezpečná imunitní odpověď organismu. Po vniknutí DNA vakcíny do buňky je genetická informace uložená ve dvoušroubovici DNA přepsaná do jednoduché šroubovice RNA, která pak slouží jako matrice pro syntézu potřebných proteinů původce choroby.U DNA vakcín je problémem, že očkovací látka musí proniknout přímo do nitra buněk, mimo které nefunguje. Ani poté nemusí být imunitní odpověď dostatečně silná a je potřeba imunitní reakci posílit. Osoba naočkovaná touto látku může dosta covid opět, ale ne tak silný, může být i infekční. Nikdo neví jak se tato očkovací látky na osobě projeví za několik let to nikdo neví, proože se to neskoušelo. Firmy vyrábějící očkovací látku si vynutily doložku, že za případné následky po očkovaní nenesou odpovědnost. Její použítí povolili z důvodu stavu nouze. Takže jsou lidi, kteří odmítají se stát pokusnými králiky a očkovat se nenchají.