Protože desetiletí se mokřady vysušovaly, řeky a potoky narovnávaly a betonovaly se koryta. No a dnes stejným firmám bude stát dávat dotace, aby zase mokřady vytvořily a řeky a potoky zmeandrovaly. To je holt ten koloběh života.

Pokud by byl státem propagován projekt POTRAVINOVÉ SOBĚSTAČNOSTI ČR bez ohledu na jakékoliv zničující zemědělské vazby na EU (kontaminovaná vejce atd.), zrušily se dotace na biopaliva tudíž by řepka a kukuřice byly zaorány, vše by se změnilo jako kouzelným proutkem. Zemědělství praktikovat s ohledem na tradici a zdravý rozum. Samozřejmě vrátit se k původním tokům a ještě navíc zřizovat poldery na zadržování přebytečné dešťové vody. Veřejný zájem nadřadit nad zájem vlastníků půdy, kteří mnohdy brání rozumným řešením, které v důsledku budou prospěšné i pro ně samotné.

Když by se kukuřice zaorala, co by žraly krávy? Z čeho byste chtěl udělat siláž?

Zelí, že nezadržuje vodu? O tom by snad mohl vyprávět každý zahrádkář. A s řepkou je spojeno ještě jedno zlo - pokud se pěstuje na meřo, brutálně se hnojí dusičnany. A ty pak jdou do vody. Fuj!!!

Tak možná jste odborník na ústřední topení, ale o zemědělství a suchu toho moc nevíte.

Ono totiž ta nerovnoměrnost srážek, kdy prší především přívalově, je zásadní. Vzpomínám, že jako dítě jsme v Jugoslávii koukali na to, že ráno pršelo a odpoledne se dalo koupat a ranního deště jako by nebylo. To jsme u nás neznali. Už jsme na tom stejně. Ono i v takových pouštích a polopouštích spadne 200 až 300 mm ročně, ale zásadní jsou vysoké teploty a nerovnoměrnost srážek (uvádí se, že se v pouštích více lidí utopí při bleskových povodních než zahyne žízní).

K plodinám, co jste uvedl - řepka půdu proti erozi chrání poměrně dobře. Rozhodně lépe jak vámi zmiňované zelí - na poli je řepka cca 11 měs z roku - kritické je akorát období po zasetí. A netuším, proč by měl jehličnatý les zadržovat vodu hůře než les listnatý či smíšený.

A abych jen nehaněl, máte pravdu s tím, že klesá organická hmota v půdě - ta totiž je opravdu schopna vodu vázat. Další problém je v tom, že se méně vápní. Což má vliv na strukturu půdy. A v neposlední řadě je půda utužená, což způsobily těžké zemědělské stroje, ale kupodivu i to, že máme mírné zimy (když kdysi 50 a více cm promrzlo, tak to znamenalo, že těch 50 cm se zmrzlým ledem nakypřilo). Doufám, že nikdo nebude tvrdit, že za mírné zimy mohou také zemědělci.

Abych to uzavřel - zemědělci se po r. 90 začali chovat tak, aby se uživili. Čili tržně. Vykašlali na živočišnou výrobu - jak je to dlouho, co jakýsi Klaus prohlašoval, že všechno dovezeme, co nějaký ministr prohlašoval, že prasata už chová jen sebevrah apod? Tím pádem ubylo hnoje, který končil na orné půdě (to byla ta organická hmota), tím pádem ubylo pěstovaných jetelovin či trav, které srážky zadržují perfektně a logicky přibylo obilovin, kukuřice (která se mimochodem smí pěstovat jen do určitého stupně svahovitosti) a i té řepky.

Jinak v republice se oproti dob komunismu zvedlo zalesnění i zatravnění. Zásadní ale opravdu je ta nerovnoměrnost srážek!!!!

Obávám, že se zemědělci se změnili na firmy se zemědělskou výrobou a začaly se učit, jak získávat dotace.

Nevím, jaký jste hydrolog či klimatolog, ale zemědělec rozhodně nejste! Odkdy se řepka a kukuřice sázejí??? A hospodaření dnešních farmářů, jejich péče o půdu, je nesrovnatelně lepší, než za bolševika. Teď nemám čas se tomu věnovat, ale doufám, že ještě dnes si najdz čas a napíšu o tom pár slov na svém blogu.

...no, určitě víc pravdy má autor článku, než Vy, pane Vitho. Sázet nebo sít sice není úplně to samé, ale to, že je dnes lepší hospodaření s půdou než za bolševika - to je snad míněno jako ironie...To, jakým tempem za posledních téměř 30 let ubývá v půdě humus nemá obdoby - a množství humusu je přímo úměrné množství zadržené vláhy. Takže sorry jako

Sucho je proto, že zemědělství již přestalo existovat. Naši evropští předci vymysleli soustavu hospodaření, která si nedokázala představit pěstování plodin bez návaznosti na chov skotu. Toto představovalo takovou kvalitu půdy, ve které bylo dlouhodobě zadržováno takové množství vody, jaké si nedovedeme přestavit. Komunisti v tom dokázali pokračovat, ať si říká kdo chce co chce, je to pravda. To co sem přišlo por. 1989 je hrozná tragedie. Na západě přestali hospodařit již dříve, zatím se u nich sucho neprojevuje ve státech, ve kterých tečou velké řeky z tajících ledovců z Alp. Jinde už to sucho mají taky, orají po vrstevnicích a mají tam mezičky(ty mezičky používají jiní řečníci). Tvrzení, že ekologické hospodaření, tj pastva pár krav na území celých katastrů to vyřeší je přinejmenším trošíčku nepravdivé. Ona totiž ta celková devastace oné pastevní plochy je asi horší než ta kukuřice. Ta alespoň tu půdu část roku kryje i když je to skutečná katasrofa. Do hospodaření, aby se půda udržela na úrovni, která zabezpečuje plošné zadržení vody v krajině korunu nevložíme, to je přeci drahé, na kýblíky na chytání vody, kterou si budeme zalévat záchody, dáváme miliony. To ale není žádné řešení.

Predevsim neverte panu Klausovi, globalni oteplovani se skutecne deje a dnes budou velmocemi Cina a Indie, ktere se potichu dali na "renewable energy" Cina je v tomto jiz # 1. Mistni lide na severu Kanady sleduji ubytek zvere k loveni, voda v oceane se kazdym rokem otepluje v New Orleans vcera byly zatopene ulice a dokonce se daly chytnout i mensi ryby....

Že bysme chtěli, resp. dokázali alespoň někde vrátit řece její koryto, to je jen sci-fi. To nikdo , hlavně vláda, nemíní vážně. Jen připomenu, mj., že náprava narušené krajiny je dle ministra zemědělství či žp /?/ zatím na 10 %, to je trapné, takže ? Až bude /mj./ konkrétní výsledek nad 50% pak mluvme o skutečné snaze. Zatím ale /mj./ jen nakupujeme bazeny :-)

Vymlaceni lesu a stale vice betonovych parkovist a dalnic take nepomaha.