Voda je jen pro někoho

Tancem zhruba ve stovce měst se budou lidé snažit upozornit na nedostatek vody. Nedostatek nikoliv u nás, ale v řadě míst především tzv. třetího světa, kde kvůli němu denně umírají lidé včetně dětí. 

Naši předkové se snažili přilákat déšť mnoha způsoby, včetně tance. Tentokrát se bude tančit i v Praze (a také třeba v New Yorku, Pekingu, Torontu, Limě, Káhiře, Nairobi či Berlíně) ve čtvrtek 29. června na náplavce pod Výtoní na lodi Avoid Floating Galery od 18 hodin. Ale půjde o něco jiného. Vedle sucha miliardy lidí trápí, že se k nim pitná voda prostě nedostane, přestože v jejich místech prší dost. Ale voda – zvláště ta nezávadná – je jen pro někoho. Podle organizátorů akce žije na světě bez adekvátní hygieny zhruba 2,5 miliardy lidí.

Odhaduje se, že ve třetím světě představuje denní spotřeba vody na člověka asi10 litrů. U nás je to desetkrát víc, v západní Evropě či Severní Americe až dvacetkrát více. Někde je nedostatek vody zaviněn suchem. Třeba v subsaharské Africe a jiných pouštních oblastech. Jinde jde ale o důsledek nedostatečné nebo zcela chybějící infrastruktury, která by vodu zachytila, vyčistila a dopravila ke všem obyvatelům.

Někde na to chybějí peníze, jinde vůle. Neboť mocní, ovládající státy či jejich ekonomiky, by to považovali investice problematickou návratností, rozuměj mrhání penězi. Často se pak hovoří o pravidlu „čistá voda bohatým, špinavá chudým.“ Pohne tanec svědomím mocných sociopatů? Těžko. Snad ale může přispět k budování globálního pocitu (třeba u nadnárodních organizací), že se s tím má něco dělat.

Podle představitelů projektu Global water dances zemře ročně pět milionů lidí na otravu z vody. Z toho zhruba 1,5 milionu na průjmová onemocnění (znečištění prý jich ročně způsobí na 4,4 miliardy!!!).Každou hodinu kvůli špatné vodě zemře na světě zhruba 180 dětí.

Tváří tvář těmto hrozivým číslům je na místě si uvědomit, jak jsme na tom dobře. Snad bychom mohli i přispět těm, kteří takové štěstí nemají. To ale neznamená, že je vše v pořádku. Betonování velkých ploch, devastace zemědělské půdy,… opakoval bych to, co v předchozích komentářích. Odborníci se shodují, že zatímco v Africe a Asii je problémem sucho či již zmíněná chybějící infrastruktura, u nás je to znečištění a poškozování krajiny. To může řešit jen stát. Občané, obce ani vodohospodářské společnosti s tím nadělají pramálo. Kontrolní otázka: jaký je vztah politiků k dusíkatým hnojivům? Nebo aktivistů ke geneticky modifikovaným plodinám, které chemické ošetření téměř nepotřebují?

Smím prosit?