Evropský účetní dvůr (ECA) tento týden vydal zprávu, ve které vyjadřuje pochybnosti o tom, zda Evropská unie dosáhne svého cíle do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Podle ECA jsou opatření v ochraně klimatu a v energetice nedostatečná.
„V říjnu 2022 Evropská komise informovala, že k roku 2020 splnila tři klimatické a energetické cíle. Auditoři však poznamenávají, že to nebylo jen díky klimatickým opatřením. Například by se nepodařilo cílů dosáhnout bez snížení spotřeby elektrické energie, které bylo důsledkem finanční krize v roce 2009 a pandemie covidu-19. Hodnocení EK jasně nevymezuje vliv externích faktorů,“ napsala ECA ve své zprávě.
Tato účtařsky sucharská poznámka velmi přesně charakterizuje způsob rozhodování Evropské komise a následně Evropského parlamentu. Stanoví se cíle, termíny a staň se, děj se co děj a ber kde ber. Analýzy nákladů, důsledků a efektu, co za to získáme, zpravidla chybějí. Nač také, když rozhodnutí se přijímají na základě konsensu 97 % vědců o tom, že jinak nelze. Ten konsensus byl sice jinými vědci několikrát vědecky vyvrácen, ale i tak se orgánům EU hodí, protože jejím rozhodnutím propůjčuje zdání sofistikovanosti, důslednosti a vědeckosti. Což pak vede k tomu, že také zpráva o dosahování vytyčených cílů pomíjí fakt, že byly dosaženy způsobem, za který až tak moc Evropská komise nemůže. Hlavně, že bylo dosaženo.
Čtěme dál: „Auditoři také zjistili nedostatek transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým členské státy EU dosáhly svých národních závazných cílů prostřednictvím flexibilních opatření: některé země EU nepřispěly k dosahování cílů podle očekávání a ke splnění svých závazků použily jiné prostředky, jako je nákup emisních přídělů nebo podílů na obnovitelné energii od jiných členských států, které závazky překročily. Auditoři nalezli jen málo informací o skutečných nákladech na dosažení cílů na rozpočet EU, vnitrostátní rozpočty a soukromý sektor a na opatření, která se ukázala jako úspěšná. To ztěžuje občanům a zúčastněným stranám určit, zda EU plní své celkové cíle hospodárně, a poučit se z nadcházejících cílů do roku 2030.“
Pročež se evropští účetní věnovali vyhlášeným závazkům a nákladům s cílovým rokem 2030: „Nic nenaznačuje, že pro dosažení cílů pro rok 2030 je k dispozici dostatek finančních prostředků, a to zejména ze soukromého sektoru, s jehož značným přispěním se počítalo.“ Řeč je o 87 miliardách eur (2,07 bilionu Kč), vyčleněných na klimatickou politiku do roku 2027. „To je méně než 10 procent celkových investic potřebných k dosažení cílů pro rok 2030,“ upozorňují auditoři. Zde je zapotřebí vyslovit vděčnost Evropskému účetnímu dvoru za patrně první ekonomickou analýzu nákladů na klimatickou politiku. (Ještě by nebylo od věci zpracovat analýzu sociálních dopadů, ale to už není práce pro ECA.)
Účetní dvůr připouští, že výsledky existují a povedou ke snížení emisí k roku 2030 o patrně 41 procento, namísto vyhlášeného plánu 55 procent. Oněch 41 procent vycházelo z Pařížské dohody (2015), kdy už tenkrát José Manuel Barroso, tehdejší předseda EK, pravil, že: „žádný hráč na světě není tak ambiciózní jako EU, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů“. Koncem roku 2019 byla předsedkyní EK zvolena Ursula von der Leyenová a následně byl členskými státy odsouhlasen její program Zeleného nového údělu.
Ten se nedá ani ufinancovat, ani kontrolovat, ani vyhodnotit. „Potřebujeme větší transparentnost, pokud jde o výsledky EU a jejích členských států v oblasti klimatu a energetiky,“ řekla Joëlle Elvinger, členka ECA, která audit vedla. „Domníváme se také, že by měly být zohledněny všechny emise skleníkových plynů způsobené EU, včetně těch, které pocházejí z obchodu a mezinárodního letectví a lodní dopravy. To je důležité, protože se EU zavázala stát se světovým lídrem v přechodu ke klimatické neutralitě.“
Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1977 a sídlí v Lucemburku. Každý členský stát v něm má jednoho svého zástupce. Vystupuje jako nezávislý orgán, kontrolující všechny příjmy a výdaje EU, a zejména zkoumá, zda finanční prostředky EU jsou vynakládány podle schválených zásad na určené účely. V případě nesrovnalostí však Evropský účetní dvůr nemá žádné výkonné pravomoci.
Nelze předjímat, jak a zda vůbec se ke zprávě ECA postaví Evropská komise a Evropský parlament. Z dosavadních zkušeností však můžeme usuzovat, že v tomto extrémně nestabilním geopolitickém a ekonomickém prostředí, které před nás staví celý komplex složitých problémů, se Evropa k novým výzvám postaví čelem. Chybějící peníze si vezme od těch, kteří je mají nebo umějí vydělat, a přerozdělí je těm, kteří uskutečňují příslušný ideologicko-politický program. Cíle sedmiletky EU splní, navzdory snahám vojensko-strategických a klimatických nepřátel vně i uvnitř EU. Je to její historické poslání, jak káže vědecký klimatismus-leyenismus.
