Budoucí hrůzy, smrt a výjimečné stavy

16. 04. 2020 15:47:07
Metody, jak přimět obyvatele konat či strpět nepříjemnosti, nebo odevzdat podstatnou část osobní svobody s oddaností či dokonce nadšením, jsou shodné. Nesejde na tom, zda se jedná o boj s nákazou nebo proti špatnému počasí.

Situace svádí ke srovnání, co vše se teď nedělá, nesmí dělat nebo naopak dělat musí, s tím, jak by si to přáli klimaaktivisté (dále: KA). Na sociálních sítích se skutečně podobné věci dají číst a je zbytečné tlouci prázdnou slámu.

Srovnání si naopak zaslouží metody, jaké KA používají k nátlaku na politiky a veřejnost, s tím, co jsme doposud zažili a co zažíváme s koronavirem. Ten byl ohlášen v prosinci v Číně. Bylo to daleko a moc se o nemoci nevědělo, takže kromě vědců, lékařů a dalších odborníků ta záležitost nikoho příliš neznepokojovala. Až když nemoc covid-19 dorazila do Evropy (a dostala jméno), až když se přiblížila nadosah, začala být pro zdejší obyvatelstvo zajímavou. Vlády informovaly, varovaly, vydávaly doporučení. Někdo je poslechl, někdo měl vlastní hlavu. Když byly nákazy a oběti na životech hlášeny v sousedních zemích, stala se nemoc covid-19 vážnou a vlády začaly zakazovat a nařizovat. Nejen to, obyvatelé začali vlády poslouchat a respektovat. Ze solidarity, z loajality i ze strachu o zdraví své a svých bližních. To není kritika, jen konstatování, tak to prostě chodí.

Strach z možných tvrdých postihů, které v podmínkách výjimečného stavu může stát neposlušným uštědřit, není, myslím, ten hlavní motiv, proč například když česká vláda nařídí povinné nošení roušek přes ústa, aniž by zajistila jejich existenci, je lidé sami začali vyrábět pro sebe i pro druhé. Příkladů altruismu je dlouhá řada a je za ním také řada různých emocí. Jen je probudit.

Globální oteplování mělo už počátkem tohoto století smést z povrchu zemského několik tichomořských ostrovů. Zasedly konference, státy přijaly závazky, ale ostrovy byly trochu daleko a trochu nedůležité. Oxidu uhličitého přibývá a ostrovy jsou stále nad vodou. Bylo tedy zapotřebí katastrofu přiblížit civilizovanému světu. Takže kdekterá náboženská válka se stala důsledkem oteplování. Každý překonaný teplotní rekord, každá povodeň, fujavice nebo požár je nyní důsledkem globální změny klimatu.

K hybným emocím patří nenávist a pocit viny. KA tedy vedly kampaň proti „uhlobaronům“. Trochu prudší déšť byl „platbou“ za jejich zisky z těžby uhlí. Jedna z renomovaných neziskových organizací svého času vypočítávala, kolik si za tunu ropy námi nakoupenou v Rusku může Putin postavit tanků, jimiž pak válcuje nebohou Ukrajinu. Za všechny oběti asijských a afrických válek může náš vyspělý hlad po ropě a uhlí. Nenávist našla svůj projev i v případě covidu-19. V zahraničí i u nás byly zaznamenány útoky místních obyvatel proti cizincům s tím, že to cizinci do země nemoc zavlekli. Zatímco však tato nenávist je odsouzeníhodná a také se jí veřejného odsouzení dostává, třídní nenávist v případě změny klimatu a později nenávist mezigenerační, rozpoutaná poté, co ta třídní příliš nezabrala, je plně akceptována. Propagují ji, kromě jiných, i tuzemští Pátci pro budoucnost, poukazujíce na to, že starší generace „...se chová, jak se chová, a proto je čas vyvolat paniku“.

Nejsilnější motivací k akci je ale osvědčený strach, jak se prokázalo při pandemii nemoci covid-19. Její oběti jsou reálné, oběti globální změny klimatu, ale také např. spalovacích motorů, si KA museli vymyslet. Organizace Greenpeace prezentuje zcela vážně, kolik lidí ročně zabije ta která tepelná elektrárna. Studie zadává vlastním zaměstnancům, vstupní data získává kdoví jak a metodika je neurčitá. Jisté však je, že ona vraždící elektrárna splňuje s velkou rezervou všechny limity vypouštění škodlivých látek do ovzduší, které stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO) jako koncentrace neškodné ani při dlouhodobém vystavení člověka jejich vlivu. Taktikou strachu je i loňská celosvětová kampaň „zbývá posledních 12 let...“

V polovině března publikoval Petr Doubravský, mluvčí Pátků pro budoucnost, v Lidových novinách článek o vládní Uhelné komisi. Mimo jiné zde stojí: „Víc než příslib naděje v existující budoucnost a lepší životní prostředí je pro nás Uhelná komise příslibem zrady. Zrady na těch, kteří budoucí hrůzy zažijí na vlastní kůži, lidí, kteří budou dál předčasně umírat kvůli toxickému znečištění ovzduší...“ To, že se uhlí nezakáže těžit a spalovat hned, je „zrada“, příčina „budoucí hrůzy“ a následné hromadné smrti. Podobně neuposlechnout nařízení vlády, nenosit roušku a nedržet karanténu je zrada. Šíření nemoci je hrůza a hrozná bude i hromadná smrt.

V květnu loňského roku městská část Praha 7 s největší plochou městské zeleně, ze tří stran obtékaná řekou, s nejstabilnějším klimatem ve městě a s prosperující zoologickou a botanickou zahradou na svému území vyhlásila stav klimatické nouze. Celkem, podle Wikipedie, loni vyhlásily stav klimatické nouze 1302 úřady ve 25 zemích, včetně EU.

Co znamená „stav klimatické nouze“ není přesně definováno, ale že je to nebezpečná hříčka se skutečným „stavem nouze“, který je naopak velmi přesně vymezen a jenž znamená především zásadní omezení lidských práv a občanských svobod, bylo jasné už tehdy. Za nynějšího skutečného stavu nouze vyhlášeného v ohrožení národního zdraví je to ještě zřejmější. Česká vláda ještě zdaleka nevyužila všechny možnosti, které jí tento mimořádný stav dává, ale nepochybujme o tom, že do režimu prakticky diktatury nás chtějí dovést KA. A zatímco pandemie koronaviru dříve či později opadne, klima se bude měnit neustále...

Autor: Jan Ferenc | čtvrtek 16.4.2020 15:47 | karma článku: 12.40 | přečteno: 406x

Další články blogera

Jan Ferenc

Náměstek primátora Zdeněk Hřib rozdává z cizího, hlavně sobě

Zdeněk Hřib, náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu a Pirát, přitlačil ve své kampani proti automobilismu. Přitlačil i v hlouposti svých argumentů. No, argumentů... jsou to spíše taková jen hesla.

11.3.2024 v 10:49 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jan Ferenc

Den, kdy defíni začali testovat vědce

Systém generování obrázků Google Gemini, údajně s citem pro ohleduplnost a politickou korektnost, vytvořil několik obrázků černochů a jiných neárijských lidských ras v historických uniformách německých nacistů.

26.2.2024 v 12:05 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 108 | Diskuse

Jan Ferenc

Problém je, jak se s bohatstvím odebraným bohatým naloží

Téma majetkové nerovnosti se neustále vrací. I nyní, v době inflace a krizí, na nichž bohatí ještě více vydělali, než chudí zchudli. Přerozdělením bohatství se ale žádné nové bohatství nevytvoří. Ani pro ty chudé.

31.1.2024 v 16:06 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 428 | Diskuse

Jan Ferenc

ESG nebo ZNHPLSV?

Zkratku ESG mohou naši občané 50+ číst také jako Zprávu o naplňování hlavní politické linie strany a vlády (ZNHPLSV).

22.12.2023 v 17:40 | Karma článku: 26.50 | Přečteno: 467 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6057 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 764

Vzděláním ekonom, praxí novinář, nyní šéfredaktor deníku svethospodarstvi.cz, dědeček, stále (bohužel) kuřák, no a tak... 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...