Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prší a přitom máme sucho. Proč?

7. 08. 2017 12:02:45
Česká vláda má v rukou materiál pro boj se suchem. Uvažuje třeba o návratu řek do původních koryt nebo podpoře biozemědělství. „A pak bude víc pršet?“ zeptal by se ten, kdo o suchu ví jen málo. O množství srážek ale až tak nejde.

Mezi lidmi vládne přesvědčení, že poslední léta málo prší. Jenže to není úplně pravda. Vezmeme-li jako srovnávací základnu léta 1960 až 1990, pak se většinu posledního desetiletí odchylujeme od tohoto průměru většinou jen v rozsahu pár procent. Ano, v roce 2015 pršelo méně než v uvedených letech o 21 %. Ale v roce 2010 zase pršelo více dokonce o třetinu. Je pravda, že v tomto desetiletí jsme spíše pod průměrem, ale s výjimkou zmíněného r. 2015 nikdy pod 90 %. (Kdo nevěří, může si to ověřit na portálu Českého hydrometeorologického ústavu).

Proč máme tedy problém? Za prvé, podle hydrometeorologů a vodohospodářů jsou srážky méně rovnoměrné. Zvětšují se rozdíly mezi kraji. Ale především se střídají přívalové deště s obdobími, kdy celé týdny nespadne ani kapka.

Ani to by ale nebyl takový problém, kdyby voda, která spadne, zůstala v krajině. Kdyby neodtekla rychle do řek a pryč z republiky. A co hůř, nebrala to z velké části přes čističky odpadních vod. Už při prvních skutečně tragických povodních v r. 1997 se nenápadně začalo hovořit o neschopnosti krajiny zadržet vodu, která se nemilosrdně řítí do údolí. Nicméně navrch mělo tvrzení, že pršelo opravdu výjimečně.

Rozhoduje i to, jak sedlák oře

Dnes už poškozenou tzv. retenční schopnost českého přírody zpochybňuje málokdo. Na vině přitom není jen pokračující zábor zemědělské půdy ve prospěch výstavby bytové a podnikatelské výstavby. Ani regulace řek – i když je to problém více než vážný.

Jde také o změny na polích a v lesích. Mnohdy to působí až komicky, jaké detaily rozhodují. Jestliže například sedlák (či podnikatel) oře jinde než v rovině, měl by tak vždy činit po vrstevnici. Jestliže oře, a tedy vytváří brázdy z kopce dolů, půdu ničí. Protože voda z deště takovými brázdami mnohem lépe steče dolů. Nevsákne se a navíc s sebou vezme část ornice.

Ještě více se to projeví, pokud je pole osázeno třeba řepkou či kukuřicí (dnes tak oblíbenými plodinami zemědělců). Ty totiž zadržují vodu mnohem méně než třeba takové zelí. Jestliže mizí ornice, dostávají se na povrch méně prostupné, často jílovité vrstvy půdy. A tak pak nevsakuje už skoro vůbec. Říká se tomu eroze půdy. Tento tolik skloňovaný pojem neznamená nic jiného, než zhoršování vlastností zeminy, protože ubývá její horní vrstva. Nejčastěji to má „na svědomí“ právě odtékající voda. Nebo třeba těžká technika, která půdu stlačuje. Prostě ji udusá, až není vůbec pórovitá.

Kompost budiž pochválen

Podle ministerstva životního prostředí je erozí postiženo 60 procent zemědělských ploch. Nejvíce v Evropě! Leccos může zachránit třeba kompost, který je samozřejmě schopen nasávat víc než jíl. Nebo hnůj. Jenže cílem většiny zemědělců je spíše podpořit produkci než půdu. A chránit rostliny před škůdci.

Podobné je to u lesů. Nejlépe zadržují vodu ty listnaté a smíšené. Jenže nejrychleji roste smrk. Čím víc širokých cest pro těžkou techniku lesem vede, tím hůř.

A tak nám ubývá vody ve studních, rostliny snášejí období bez dešťů hůře než dřív a hladiny řek střídavě prudce klesají i stoupají. Až k povodním.

Vládní materiál obsahuje řadu rozumných návrhů. Chce nechat řeky vrátit se do původních koryt a tím zpomalit jejich tok. Podporovat ekologické zemědělství, které se chová ke krajině šetrně. Nechávat vodu při deštích rozlít do krajiny, jak se to dělo dřív. Jde o to vrátit se k nivám a mokřadům. Je to skoro obrat o 180 stupňů proti posledním dvaceti letům. Obrat rozumný (byť vodohospodářství musí respektovat i ochranu proti povodním – ta by se ale měla týkat hlavně obydlených míst).

Některé body jsou hodné polemiky, zvláště pak šetření vodou. My totiž vodou šetříme. Spotřeba na občana okolo 100 litrů denně je sice obrovská ve srovnání s rozvojovým světem. Ale ve srovnání se západní Evropou i severní Amerikou je spíše nízká. A na úrovni, kterou Světová zdravotnická organizace považuje za nutné hygienické minimum. Ale celkově jde o krok správným směrem.

Jen nesmí zůstat osamocen. Strategie oddělená od celého našeho vztahu k přírodě toho moc nedokáže. Buďto se vrátíme k selskému rozumu a respektu ke krajině, nebo nám to matka příroda spočítá. Tak si nějak vzpomínám na film Co je vám, doktore. Hlavní hrdina v podání Zdeňka Svěráka v něm říká: „Já nevím, proč chcete s tou přírodou pořád bojovat. Copak je to náš nepřítel?... Připadáte mi jako kojenec, který chce bojovat s vlastní matkou. “

Autor: Jan Ferenc | pondělí 7.8.2017 12:02 | karma článku: 42.72 | přečteno: 6504x

Další články blogera

Jan Ferenc

Vraťme vodu Čechům

Voda se prý stane předvolebním tématem. A politici budou hlásat její návrat do českých rukou. Alespoň to tvrdí idnes.cz.

4.10.2017 v 15:08 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Ferenc

Mzda a výdělek řidičů

Mzdy řidičů mezinárodní kamionové dopravy jsou oblíbeným debatním tématem. Trvá to něco přes dva roky, od doby, kdy některé západoevropské země s Francií v čele začaly kušnit, že čeští řidiči vydělávají málo.

22.9.2017 v 21:03 | Karma článku: 22.39 | Přečteno: 892 | Diskuse

Jan Ferenc

Učitelé vstupují do nového školního roku rozezleni

Vláda opět neplní, co slíbila. V symbolický den 1. září se proto učitelé sejdou v Praze v Betlémské kapli na protestním shromáždění, které svolali zástupci regionálního školství a školské odbory. Hlavním tématem budou mzdy.

31.8.2017 v 21:36 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 558 | Diskuse

Jan Ferenc

Zdraží voda kvůli zemědělství?

Podzemní voda v Česku je znečištěná pesticidy. Tato zpráva je už úředně potvrzená. Co s tím? Zdražit vodu? Asi nic jiného nezbude.

28.8.2017 v 21:40 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 498 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 673 | Diskuse

Milan Smrž

Máme dostatek obnovitelné energie ?

V české společnosti si obnovitelné zdroje energie zatím nevydobyly místo, jaké jim patří. Lví podíl měly vysoké výkupní ceny fotovoltaiky pro rok 2010. V Evropě již ale existují oblasti zásobované pouze obnovitelnou elektřinou.

9.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jana Veselá

Ukliďme Česko 2017 a nádherné podzimní barvy

Skoro tříhodinová procházka lokalitou Srnčí Důl v Jablonci nad Nisou v rámci Ukliďme Česko 2017..... za sluníčka a nádherných podzimních barev.

6.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 221 | Diskuse

Milan Smrž

Jaderná energie – jisté je jenom riziko

Podle statistik je česká veřejnost ve srovnání například s Německem mnohem více nakloněna jaderné energetice. U nás se tvrdí, že elektřina z jádra je levná a bezpečná. Je tomu tak opravdu?

6.10.2017 v 13:00 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 392 | Diskuse

Hana Šťastná

Prase podle kvíku, národ podle zvyku

Od konce července není snad jediný den, který by na mne divoce nezachrochtal. Africký mor divokých prasat nakazil všechna média a nabídl pěkně ostrý předvolební guláš z moravské divočiny.

27.9.2017 v 12:18 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 883 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 15.37 Průměrná čtenost 718
předseda občanského Sdružení za férové ústřední topení


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.