Prší a přitom máme sucho. Proč?
Mezi lidmi vládne přesvědčení, že poslední léta málo prší. Jenže to není úplně pravda. Vezmeme-li jako srovnávací základnu léta 1960 až 1990, pak se většinu posledního desetiletí odchylujeme od tohoto průměru většinou jen v rozsahu pár procent. Ano, v roce 2015 pršelo méně než v uvedených letech o 21 %. Ale v roce 2010 zase pršelo více dokonce o třetinu. Je pravda, že v tomto desetiletí jsme spíše pod průměrem, ale s výjimkou zmíněného r. 2015 nikdy pod 90 %. (Kdo nevěří, může si to ověřit na portálu Českého hydrometeorologického ústavu).
Proč máme tedy problém? Za prvé, podle hydrometeorologů a vodohospodářů jsou srážky méně rovnoměrné. Zvětšují se rozdíly mezi kraji. Ale především se střídají přívalové deště s obdobími, kdy celé týdny nespadne ani kapka.
Ani to by ale nebyl takový problém, kdyby voda, která spadne, zůstala v krajině. Kdyby neodtekla rychle do řek a pryč z republiky. A co hůř, nebrala to z velké části přes čističky odpadních vod. Už při prvních skutečně tragických povodních v r. 1997 se nenápadně začalo hovořit o neschopnosti krajiny zadržet vodu, která se nemilosrdně řítí do údolí. Nicméně navrch mělo tvrzení, že pršelo opravdu výjimečně.
Rozhoduje i to, jak sedlák oře
Dnes už poškozenou tzv. retenční schopnost českého přírody zpochybňuje málokdo. Na vině přitom není jen pokračující zábor zemědělské půdy ve prospěch výstavby bytové a podnikatelské výstavby. Ani regulace řek – i když je to problém více než vážný.
Jde také o změny na polích a v lesích. Mnohdy to působí až komicky, jaké detaily rozhodují. Jestliže například sedlák (či podnikatel) oře jinde než v rovině, měl by tak vždy činit po vrstevnici. Jestliže oře, a tedy vytváří brázdy z kopce dolů, půdu ničí. Protože voda z deště takovými brázdami mnohem lépe steče dolů. Nevsákne se a navíc s sebou vezme část ornice.
Ještě více se to projeví, pokud je pole osázeno třeba řepkou či kukuřicí (dnes tak oblíbenými plodinami zemědělců). Ty totiž zadržují vodu mnohem méně než třeba takové zelí. Jestliže mizí ornice, dostávají se na povrch méně prostupné, často jílovité vrstvy půdy. A tak pak nevsakuje už skoro vůbec. Říká se tomu eroze půdy. Tento tolik skloňovaný pojem neznamená nic jiného, než zhoršování vlastností zeminy, protože ubývá její horní vrstva. Nejčastěji to má „na svědomí“ právě odtékající voda. Nebo třeba těžká technika, která půdu stlačuje. Prostě ji udusá, až není vůbec pórovitá.
Kompost budiž pochválen
Podle ministerstva životního prostředí je erozí postiženo 60 procent zemědělských ploch. Nejvíce v Evropě! Leccos může zachránit třeba kompost, který je samozřejmě schopen nasávat víc než jíl. Nebo hnůj. Jenže cílem většiny zemědělců je spíše podpořit produkci než půdu. A chránit rostliny před škůdci.
Podobné je to u lesů. Nejlépe zadržují vodu ty listnaté a smíšené. Jenže nejrychleji roste smrk. Čím víc širokých cest pro těžkou techniku lesem vede, tím hůř.
A tak nám ubývá vody ve studních, rostliny snášejí období bez dešťů hůře než dřív a hladiny řek střídavě prudce klesají i stoupají. Až k povodním.
Vládní materiál obsahuje řadu rozumných návrhů. Chce nechat řeky vrátit se do původních koryt a tím zpomalit jejich tok. Podporovat ekologické zemědělství, které se chová ke krajině šetrně. Nechávat vodu při deštích rozlít do krajiny, jak se to dělo dřív. Jde o to vrátit se k nivám a mokřadům. Je to skoro obrat o 180 stupňů proti posledním dvaceti letům. Obrat rozumný (byť vodohospodářství musí respektovat i ochranu proti povodním – ta by se ale měla týkat hlavně obydlených míst).
Některé body jsou hodné polemiky, zvláště pak šetření vodou. My totiž vodou šetříme. Spotřeba na občana okolo 100 litrů denně je sice obrovská ve srovnání s rozvojovým světem. Ale ve srovnání se západní Evropou i severní Amerikou je spíše nízká. A na úrovni, kterou Světová zdravotnická organizace považuje za nutné hygienické minimum. Ale celkově jde o krok správným směrem.
Jen nesmí zůstat osamocen. Strategie oddělená od celého našeho vztahu k přírodě toho moc nedokáže. Buďto se vrátíme k selskému rozumu a respektu ke krajině, nebo nám to matka příroda spočítá. Tak si nějak vzpomínám na film Co je vám, doktore. Hlavní hrdina v podání Zdeňka Svěráka v něm říká: „Já nevím, proč chcete s tou přírodou pořád bojovat. Copak je to náš nepřítel?… Připadáte mi jako kojenec, který chce bojovat s vlastní matkou. “
Jan Ferenc
Náměstek primátora Zdeněk Hřib rozdává z cizího, hlavně sobě
Zdeněk Hřib, náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu a Pirát, přitlačil ve své kampani proti automobilismu. Přitlačil i v hlouposti svých argumentů. No, argumentů... jsou to spíše taková jen hesla.
Jan Ferenc
Den, kdy defíni začali testovat vědce
Systém generování obrázků Google Gemini, údajně s citem pro ohleduplnost a politickou korektnost, vytvořil několik obrázků černochů a jiných neárijských lidských ras v historických uniformách německých nacistů.
Jan Ferenc
Problém je, jak se s bohatstvím odebraným bohatým naloží
Téma majetkové nerovnosti se neustále vrací. I nyní, v době inflace a krizí, na nichž bohatí ještě více vydělali, než chudí zchudli. Přerozdělením bohatství se ale žádné nové bohatství nevytvoří. Ani pro ty chudé.
Jan Ferenc
ESG nebo ZNHPLSV?
Zkratku ESG mohou naši občané 50+ číst také jako Zprávu o naplňování hlavní politické linie strany a vlády (ZNHPLSV).
Jan Ferenc
Zdražování energie je běh na dlouhou trať, tak žádnou paniku!
Co nám chtěl ERÚ říci svým návrhem cenového rozhodnutí? Tak si to shrňme, jak by řekl major Kalaš. Promítl náklady na Geen Deal do faktur spotřebitelů.
Jan Ferenc
Kupujte byty, nebudou!
Ceny bytů klesají, úroky na hypotéky také. Realitní agenti, developeři a investiční poradci nabádají lid, aby kupoval byty, že levnější už nebudou. Jisté to není, ale stát se to může. Ne že by nebyly vůbec, ale nebudou jen tak.
Jan Ferenc
Green Deal, aneb regulacemi k prosperitě
Premiér Fiala si postěžoval, že Green Deal nevede k prosperitě. Ursula von der Leyenová mu poděkovala za jeho prosazení. Bude-li Zelený úděl pokračovat jako doposud, k prosperitě se neproregulujeme.
Jan Ferenc
Vláda tlačí na ceny potravin „systematicky“, ale málo
Ceny potravin jako politické téma uchopil předseda vlády Petr Fiala. Na tom samo o sobě není nic špatného. Otázka je, zda tento problém má nějaké politické řešení.
Jan Ferenc
Sedmiletku splníme, i když na to nemáme
"Nic nenaznačuje, že pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030 je k dispozici dostatek finančních prostředků," píše Evropský účetní dvůr v auditorské zprávě. Píše také, že nemá dostatek informací o účelnosti dosavadních výdajů.
Jan Ferenc
Daň z odebrané hodnoty
Bydlet ve vlastním je hlavně jistota, míní bydlící ve vlastním i nebydlící ve vlastním, kteří by ale chtěli. Něco na tom jistě je, ale je toho čím dál méně.
Jan Ferenc
Hospody, které nekrachují
Hospod prý valem ubývá, hlavně na venkově. A bude prý ubývat ještě valeji po zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na pivo. Jenže to závisí na tom, na čem závisí hospoda.
Jan Ferenc
Za ekocidu do kriminálu
Cílem aktivistů je uzákonit ekocidu jako pátý zločin uznávaný Mezinárodním trestním soudem. To aby se lidi víc báli.
Jan Ferenc
Nejvýše povolená rychlost není rychlost přiměřená
Policie České republiky minulou sobotu a neděli prodělala rozsáhlou bezpečnostní akci. Na tisíci místech po celé zemi policisté kontrolovali dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Na kontrolu rychlosti přiměřené nemají nástroje.
Jan Ferenc
Změní se čas, což znamená, že se nic nezměnilo
Tuto neděli nad ránem se opět změní čas na letní čas. Původně se tak naposledy mělo stát v roce 2019. Jenže tehdy to chtěla jen nepodstatná 84 procenta občanů EU.
Jan Ferenc
Zkrácení valorizace důchodů je nemravné, ale lze se na něm domluvit
Příští valorizace důchodů by neměla kompenzovat celých zhruba 10 % letos očekávané míry inflace, ale pouze necelá 4 procenta. Že prý stát na to nemá. Ono šetřit se musí, ale úplně fér to není.
Jan Ferenc
Ještě o tom megalomanském projektu
Vláda ukončila projekt kanálu Labe-Odra-Dunaj. Noviny rozhodnutí uvítaly zprávami a komentáři v tónině, že nesmyslný, megalomanský projekt prezidenta Miloše Zemana skončil zaplaťpánbůh v kopru. Bohužel, ten nesprávný.
Jan Ferenc
Co nás učí elektromobil? Plánovanou ekonomiku
Evropská unie rozhodla, že napříště jedinou alternativou mobility bude elektromobilita. Dosavadní proces je učebnicovým příkladem rozvoje socialistického plánování. Nejen v autoprůmyslu, prolézá to celou ekonomikou.
Jan Ferenc
Rozpočtové schodky se musejí řešit snížením výdajů, hlavně těch marných
Vláda vykouzlila státní rozpočet na příští rok se schodkem téměř 300 miliard korun. Tvrdí, že je úsporný, že hledala a škrtala výdaje, kde se jen dalo. Teď hledá příjmy. Najde je u střední třídy, jako pokaždé.
Jan Ferenc
Praha jen pro pěší
Pražský magistrát chce snížit povinný počet parkovacích míst, která stavebníci musejí budovat u nových domů. Ve velké části centra města by podle návrhu bylo možné stavět bytové domy bez parkovacích míst.
Jan Ferenc
Prezident Macron promluvil jako vyděšené dítě
Když státníci vystupují před svůj národ, měli by předložit vizi a odhodlání, jak ji naplnit. Proto se takovým státníkům říkávalo elity. Jó, bejvávalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 147
- Celková karma 21,28
- Průměrná čtenost 765x