Výhodná a spravedlivá dekarbonizace energetiky? Sotva
U nás už to začalo. Lísáním se ke Straně zelených (SZ) a jejím voličům. Na on-line sjezdu SZ v předposlední lednový den prohlásil Jan Hamáček, ministr vnitra a vicepremiér (ČSSD), aby ministři jeho strany odmítli „...málo ambiciózní závěry Uhelné komise“, a aby rokem odklonu od uhlí byl už rok 2033.
Komise loni v prosinci navrhla rok 2038. Když o tomto svém závěru hlasovali její členové, proti byli pouze Jan Rovenský a Jiží Koželouh, aktivisté vyslaní do komise ministerstvem životního prostředí, pročež oba z komise na protest proti výsledku hlasování odešli a svého předsedu, ministra Richarda Brabce, tam za životní prostředí ponechali samotného.
Nicméně, na jednání vlády hned první únorový den skutečně ministři za sociální demokracii a ministr zdravotnictví (nestraník za ANO) dřívější termín prosazovali. Pročež byl dokument z jednání stažen s tím, že projde připomínkovým řízením podle resortů. Pro aktivisty jasný signál k probuzení ekologického uvědomění národa. Lhostejno, že jde hlavně o kalkul uvadajících růží nechat rozpučet i více zelených lístků, aby to letos na podzim stačilo na 5 (či více) procent.
Kdo má ambice, sbaští všechno
Ambice se stávají základním argumentem a ambiciózní plány základním nástrojem dekarbonizace evropské i české společnosti. Základem této dekády prý bude zvýšená ambice pro snižování emisí.
Ve výčtu zásadních letošních událostí v oboru citují zastánci OZE nové zákony pro energetiku, dopravu, obchod a pravidla hospodářské soutěže, které má přijmout Evropská komise. Podle nich bude třeba přepracovat obchodní dohody EU se Spojenými státy i s Čínou. Nepochybují, že klimatická opatření dopadnou na ekonomiky členských států EU pozitivně.
Pochybností se však zbavit snadno nelze. Richard Brabec už dříve naznačil, že například dřívější odstup od uhlí by byl o 150 mld. Kč dražší. Neříkal, o kolik bude výhodnější. Uhlíková cla nezpůsobí nic menšího než zdražení dovozů. A kromě toho přepracování obchodních dohod nebude tak snadné. EU obchoduje s více státy než jen se dvěma jmenovanými. Třeba také s Ruskem, Indií, Jižní Koreou, Kolumbií, Izraelem, Tureckem, Velkou Británií... Nezboří zavedení uhlíkových cel celý systém Světové obchodní organizace (WTO)?
Tvrzení o výhodnosti rychlého oduhlení jsou pravidelně podporovány nabídkou téměř 1 bil. Kč z evropských fondů, které Česko jakoby „dostane“. Tyto fondy ale mají být financovány novými daněmi a cly a také úvěrem z evropských dluhopisů, které se budou splácet. Splácet i Českou republikou. Když dáme za pravdu tvrzení, že ekonomika kolem obnovitelných zdrojů je zásadní šancí pro výrobce, instalátory i údržbáře a projektanty, musíme ale též zároveň dodat, že také znamená růst cel, daní, poplatků, cen energie, potravin, dováženého zboží a růst zadlužení státu. Pro všechny.
Fond destrukce
Uhelná elektrárna Moorburg u Hamburku, jedna z nejmodernějších a nejúčinnějších v Evropě, bude po necelých 6 letech provozu zřejmě letos odstavena. Podobný osud se chystá pro elektrárnu Datteln u Dortmundu, spuštěnou loni v prosinci. Obojí výměnou za náhradu z veřejných rozpočtů. Nizozemsko se chystá odstavit moderní uhelnou elektrárnu, která ovšem patří německé RWE. Bez náhrady; RWE to žaluje u arbitráže. Jak se tohle může někomu vyplatit, to by si skutečně zasloužilo nějakou dopadovou analýzu. Zatím to vypadá, že Fond obnovy, připravovaný Evropskou komisí, bude do značné míry Fondem destrukce neamortizovaných aktiv.
Připusťme, že masivní nasazení OZE může vyjít ekonomicky příznivě pro některé státy. Ale ne pro všechny a ne za každou cenu. Rozdíly mohou být značné, např. podle přírodních podmínek, hustoty osídlení, aj. Proč se třeba u nás v souvislosti s podporou OZE hovoří o „demokratizaci energetiky“, zatímco v Německu se občanstvo bouří proti výstavbě nových přenosových linek z obnovitelného Severu na deatomizovaný Jih země?
Německý svaz odborů (DGB) nedávno oznámil, že počet pracovních míst v oboru OZE za posledních 7 let klesl o třetinu. K tomu si připomeňme, že Německo loni na podzim, Rakousko letos v lednu a Švédsko docela nedávno byly vážně ohroženy nedostatkem elektřiny. OZE nedávaly výkon a zálohy chyběly. Ve švédském případě bylo přímo citovanou příčinou odstavení jaderného reaktoru Ringhals 1 loni v prosinci. Nepochybně ve všech třech jmenovaných zemích byly k dispozici rozsáhlé studie o tom, že přejít na OZE je možné a že se to vyplatí. Cena elektřiny v jižním Švédsku v druhém únorovém týdnu stoupla na 5150 Kč za MWh.
Na demokratizaci energetiky prý může profitovat každý. Sotva. Třetina až polovina obyvatel, kteří žijí ve velkých městech, v činžovních domech, nemají vlastní střechu, aby si mohli instalovat fotovoltaický panel, a těžko jim kdo dovolí si třeba na pražské Vinohradské třídě mezi tramvajovými pásy vztýčit větrnou elektrárnu. Tito občané budou vždy jen donátory svých šťastnějších spoluobčanů v rodinných domech, kteří si za jejich peníze zdemokratizují svou energetiku – získají za cizí peníze „...nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů“. Evropský thing-tank Jacquese Delorse varuje, že v EU je 30 milionů domácností, které trpí energetickou chudobou. V ČR je to kolem 300 tisíc domácností, většinou v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Zatím pro ně neexistuje řešení.
Závěrem si dovolím oponovat tvrzení o nepodpoře státu většiny obnovitelných zdrojů v Česku, která je prý největší překážkou jejich rozvoje. Podle údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE) bylo na podporách OZE vyplaceno v roce 2013 téměř 35 mld. Kč, v roce 2019 už 42,5 mld. Kč, nárůst činil 21,4 procenta. Množství podpořené elektřiny v GWh stoupl za stejnou dobu o 12 procent. Za uvedených 7 let podpora celkem dosáhla 284,6 miliardy korun. Podle údajů Sdružení evropských regulátorů za roky 2016 a 2017 platila ČR v průměru nejvyšší podporu za 1 MWh vyrobenou v OZE v Evropě. Jestli je toto ona „nepodpora“, rád bych věděl, jak vypadá podpora „nejlevnějším a nejefektivnějším zdrojům energie“ a jak se vyplatí spotřebitelům?
Dekarbonizace, v co nejvyšší míře a důrazným, dotovaným způsobem, bude zřejmě nevyhnutelná. Ale nevěřme tomu, že bude výhodná a spravedlivá.
V kratší verzi článek vyšel v Mladé frontě Dnes
Jan Ferenc
Náměstek primátora Zdeněk Hřib rozdává z cizího, hlavně sobě
Zdeněk Hřib, náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu a Pirát, přitlačil ve své kampani proti automobilismu. Přitlačil i v hlouposti svých argumentů. No, argumentů... jsou to spíše taková jen hesla.
Jan Ferenc
Den, kdy defíni začali testovat vědce
Systém generování obrázků Google Gemini, údajně s citem pro ohleduplnost a politickou korektnost, vytvořil několik obrázků černochů a jiných neárijských lidských ras v historických uniformách německých nacistů.
Jan Ferenc
Problém je, jak se s bohatstvím odebraným bohatým naloží
Téma majetkové nerovnosti se neustále vrací. I nyní, v době inflace a krizí, na nichž bohatí ještě více vydělali, než chudí zchudli. Přerozdělením bohatství se ale žádné nové bohatství nevytvoří. Ani pro ty chudé.
Jan Ferenc
ESG nebo ZNHPLSV?
Zkratku ESG mohou naši občané 50+ číst také jako Zprávu o naplňování hlavní politické linie strany a vlády (ZNHPLSV).
Jan Ferenc
Zdražování energie je běh na dlouhou trať, tak žádnou paniku!
Co nám chtěl ERÚ říci svým návrhem cenového rozhodnutí? Tak si to shrňme, jak by řekl major Kalaš. Promítl náklady na Geen Deal do faktur spotřebitelů.
Jan Ferenc
Kupujte byty, nebudou!
Ceny bytů klesají, úroky na hypotéky také. Realitní agenti, developeři a investiční poradci nabádají lid, aby kupoval byty, že levnější už nebudou. Jisté to není, ale stát se to může. Ne že by nebyly vůbec, ale nebudou jen tak.
Jan Ferenc
Green Deal, aneb regulacemi k prosperitě
Premiér Fiala si postěžoval, že Green Deal nevede k prosperitě. Ursula von der Leyenová mu poděkovala za jeho prosazení. Bude-li Zelený úděl pokračovat jako doposud, k prosperitě se neproregulujeme.
Jan Ferenc
Vláda tlačí na ceny potravin „systematicky“, ale málo
Ceny potravin jako politické téma uchopil předseda vlády Petr Fiala. Na tom samo o sobě není nic špatného. Otázka je, zda tento problém má nějaké politické řešení.
Jan Ferenc
Sedmiletku splníme, i když na to nemáme
"Nic nenaznačuje, že pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030 je k dispozici dostatek finančních prostředků," píše Evropský účetní dvůr v auditorské zprávě. Píše také, že nemá dostatek informací o účelnosti dosavadních výdajů.
Jan Ferenc
Daň z odebrané hodnoty
Bydlet ve vlastním je hlavně jistota, míní bydlící ve vlastním i nebydlící ve vlastním, kteří by ale chtěli. Něco na tom jistě je, ale je toho čím dál méně.
Jan Ferenc
Hospody, které nekrachují
Hospod prý valem ubývá, hlavně na venkově. A bude prý ubývat ještě valeji po zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na pivo. Jenže to závisí na tom, na čem závisí hospoda.
Jan Ferenc
Za ekocidu do kriminálu
Cílem aktivistů je uzákonit ekocidu jako pátý zločin uznávaný Mezinárodním trestním soudem. To aby se lidi víc báli.
Jan Ferenc
Nejvýše povolená rychlost není rychlost přiměřená
Policie České republiky minulou sobotu a neděli prodělala rozsáhlou bezpečnostní akci. Na tisíci místech po celé zemi policisté kontrolovali dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Na kontrolu rychlosti přiměřené nemají nástroje.
Jan Ferenc
Změní se čas, což znamená, že se nic nezměnilo
Tuto neděli nad ránem se opět změní čas na letní čas. Původně se tak naposledy mělo stát v roce 2019. Jenže tehdy to chtěla jen nepodstatná 84 procenta občanů EU.
Jan Ferenc
Zkrácení valorizace důchodů je nemravné, ale lze se na něm domluvit
Příští valorizace důchodů by neměla kompenzovat celých zhruba 10 % letos očekávané míry inflace, ale pouze necelá 4 procenta. Že prý stát na to nemá. Ono šetřit se musí, ale úplně fér to není.
Jan Ferenc
Ještě o tom megalomanském projektu
Vláda ukončila projekt kanálu Labe-Odra-Dunaj. Noviny rozhodnutí uvítaly zprávami a komentáři v tónině, že nesmyslný, megalomanský projekt prezidenta Miloše Zemana skončil zaplaťpánbůh v kopru. Bohužel, ten nesprávný.
Jan Ferenc
Co nás učí elektromobil? Plánovanou ekonomiku
Evropská unie rozhodla, že napříště jedinou alternativou mobility bude elektromobilita. Dosavadní proces je učebnicovým příkladem rozvoje socialistického plánování. Nejen v autoprůmyslu, prolézá to celou ekonomikou.
Jan Ferenc
Rozpočtové schodky se musejí řešit snížením výdajů, hlavně těch marných
Vláda vykouzlila státní rozpočet na příští rok se schodkem téměř 300 miliard korun. Tvrdí, že je úsporný, že hledala a škrtala výdaje, kde se jen dalo. Teď hledá příjmy. Najde je u střední třídy, jako pokaždé.
Jan Ferenc
Praha jen pro pěší
Pražský magistrát chce snížit povinný počet parkovacích míst, která stavebníci musejí budovat u nových domů. Ve velké části centra města by podle návrhu bylo možné stavět bytové domy bez parkovacích míst.
Jan Ferenc
Prezident Macron promluvil jako vyděšené dítě
Když státníci vystupují před svůj národ, měli by předložit vizi a odhodlání, jak ji naplnit. Proto se takovým státníkům říkávalo elity. Jó, bejvávalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 147
- Celková karma 21,28
- Průměrná čtenost 765x